|
| |
|
|
Vitalita současné galicijštiny
Picková, Lenka ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent) ; Valeš, Miroslav (oponent)
Mgr. Lenka Picková Vitalita současné galicijštiny Abstrakt: Nikdy v historii nedocházelo k tak rychlému vymírání jazyků, jako v současné době. Tato práce si klade za cíl posoudit životaschopnost jednoho z oficiálních jazyků Španělského království, galicijštiny. Po nezbytném vymezení společensko-historického kontextu byl pomocí kvantitativních i kvalitativních byl dat proveden detailní rozbor devíti faktorů, mezi které patří především mezigenerační jazykový přenos, absolutní a relativní počty mluvčích, trendy a užívání v současných komunikačních situacích a médiích, vládní a institucionální podpora, vzdělávací systém a individuální postoje obyvatel Galicie k oběma oficiálním jazykům. V závěru bylo provedeno shrnutí těchto jednotlivých faktorů a posouzení jejich vlivu na vitalitu galicijštiny. Klíčová slova: ohrožené jazyky, posouzení vitality jazyka, galicijština, jazyková politika, menšinové jazyky, diglosie, jazyky v kontaktu, národní identita, postoje mluvčích.
|
|
|
K problematice sociolingvistiky
KŘÍBALOVÁ, Adéla
Tématem bakalářské práce je problematika sociolingvistiky. První část práce se zabývá prostým vymezením pojmů souvisejících s tímto tématem jako hraniční lingvistickou disciplínou. Tato část také krátce popíše jiné obory, které se sociolingvistikou souvisí. Další kapitola se věnuje historii. Popisuje, jak se tato disciplína postupně vyvíjela v zahraničí a jak se v pozdějších letech dostávala i do naší země. Následuje teoretické rozdělení a popis předmětů studia v této oblasti. V práci je zahrnuta i část popisující metody zkoumání prvků sociolingvistiky, jejich využitelnost v praxi a také techniky analýzy získaného výzkumného materiálu. V druhé části práce je krátký anonymní dotazník zkoumající jednu z dílčích částí této disciplíny. Výsledné poznatky jsou řádně zpracovány do grafů či tabulek.
|
|
|
Langue d'oc in the scientists' discourse before and after the French Revolution
Křivánková, Alena ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Madl, Claire (oponent)
Diplomová práce Langue d'oc v učeneckém diskursu před a po Velké francouzské revoluci se zabývá obrazem okcitánštiny v lexikografických a gramatikografických dílech sepsaných mezi počátkem osmnáctého a polovinou devatenáctého století. V té době existoval daný jazyk coby jazyk nedominantní v rámci diglosického modelu. Zároveň ale vzbudil zájem mnohých učenců s různými motivacemi od touhy přispět k šíření francouzštiny až po snahu zachránit okcitánštinu a navrátit jí důstojnost. Tyto motivace jsou předmětem našeho studia, stejně jako názvy, kterými naši autoři pojmenovali dotyčný jazyk, a jejich strategie pro jeho valorizaci či devalorizaci. Zaměříme se také na sociolingvistickou situaci Pays d'Oc ve sledovaném období a na vliv Velké francouzské revoluce a jejích jazykových politik na přítomnost a také na reprezentaci okcitánštiny. Tyto jevy jsou studovány v rámci teorie Miroslava Hrocha o utváření národů, coby fáze A okcitánského hnutí, které ovšem přinejmenším v této fázi zůstalo fenoménem čistě kulturním, jehož aktéři sledovali různé cíle, aniž by se však sjednotili, a aniž by formulovali politický program. Klíčová slova: langue d'oc, diglosie, jižní Francie, regionalismus, lexikografové, autoři gramatiky, identita, učenecký diskurs v 18. století, učenecký diskurs v 19. století, utváření národů
|
|
|
Vitalita současné galicijštiny
Picková, Lenka ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent) ; Valeš, Miroslav (oponent)
Mgr. Lenka Picková Vitalita současné galicijštiny Abstrakt: Nikdy v historii nedocházelo k tak rychlému vymírání jazyků, jako v současné době. Tato práce si klade za cíl posoudit životaschopnost jednoho z oficiálních jazyků Španělského království, galicijštiny. Po nezbytném vymezení společensko-historického kontextu byl pomocí kvantitativních i kvalitativních byl dat proveden detailní rozbor devíti faktorů, mezi které patří především mezigenerační jazykový přenos, absolutní a relativní počty mluvčích, trendy a užívání v současných komunikačních situacích a médiích, vládní a institucionální podpora, vzdělávací systém a individuální postoje obyvatel Galicie k oběma oficiálním jazykům. V závěru bylo provedeno shrnutí těchto jednotlivých faktorů a posouzení jejich vlivu na vitalitu galicijštiny. Klíčová slova: ohrožené jazyky, posouzení vitality jazyka, galicijština, jazyková politika, menšinové jazyky, diglosie, jazyky v kontaktu, národní identita, postoje mluvčích.
|
|
| |
|
|
Vliv galicijštiny na kastilštinu - interference a výpůjčky
Řepíková, Kamila ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Jak již sám název napovídá, hlavním tématem práce je působení galicijského jazyka na španělský jazykový systém. Práce se pak podrobněji zabývá konkrétními jevy, které prostupují do kastilštiny mluvené v Galicii, a vytváří tak novou variantu španělštiny typickou pro danou oblast. Kromě výše zmíněných aspektů se v práci setkáme i s otázkou vlivu španělštiny na galicijštinu a dále pak s otázkami teoretickými. Předkládá nám základní vymezení jazyka a dialektu, zabývá se otázkou diglosie a bilingvismu a vysvětluje některé lingvistické pojmy, jako např. interference a integrace.
|
|
|
Oživení regionálního jazyka v Provence prostřednictvím škol Calandreta
Vacula, Richard ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Valeš, Miroslav (oponent) ; Prokop, Josef (oponent)
Oživení regionálního jazyka v Provence prostřednictvím škol Calandreta Richard Vacula (Abstrakt) Práce se zaměřuje na roli bilingvních škol Calandretas v procesu udržení a revitalizace regionálního jazyka ve francouzském regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur. Vychází z empirického výzkumu, provedeného formou dotazníkového šetření a řízených rozhovorů v místě dvou existujících provensálských Calandret, v Gapu a Orange. Do výzkumu byl zahrnut vzorek lokální populace a respondentů z prostředí Calandret. Sledováno bylo jazykové chování, postoje vůči regionalistickému školství a obraz dané školy a jazyka. Výsledky naznačují, že veřejnost je nakloněna výuce základů jazyka, méně však již bilingvní výuce a že potenciál sledovaných škol spočívá spíše v aplikovaných pedagogických metodách. I na půdě škol lze sledovat silný tlak francouzštiny, v běžných komunikačních situacích je pak užívání okcitánštiny výjimečné, regionální jazyk je výrazně konotován se školním prostředím a vázán na specifické kontexty. Vliv Calandret na skutečnou revitalizaci jazyka je tak třeba hodnotit jako omezený, byť ne zcela nulový.
|
|
| |
|
|
Nářeční prvky v časopiseckých interview
Jílková, Lucie
Článek analyzuje prvky valašského nářečí, které se objevily ve vybraných časopiseckých interview. Analyzovaná interview jsou v zásadě psána ve spisovné češtině, v různé míře však do nich pronikají právě prvky valašského nářečí. Výskyt různých variet souvisí s tzv. diglosní jazykovou situací v češtině. Nářeční prvky jsou v interview zastoupeny všeobecně známými lexikálními jednotkami (dědina) i jednotkami známými méně (uškřekaná), dále odlišnostmi morfologickými (potřebujú). Nářeční prvky mohou vhodným způsobem přispět k celkově živějšímu charakteru interview, přibližují čtenáři zpovídanou osobnost.
|
host ::
RSS.